Mezinárodní šetření TALIS 2024 (Teaching and Learning International Survey), realizované OECD, přináší dosud nejrozsáhlejší pohled na pracovní podmínky, profesní rozvoj a pedagogické praxe učitelů a ředitelů škol. Do posledního šetření se zapojilo více než 280 000 učitelů a ředitelů z 55 vzdělávacích systémů, včetně většiny zemí zapojených do sítě European Schoolnet. Zvláštní pozornost byla tentokrát věnována digitálním dovednostem a využívání umělé inteligence (AI) ve vzdělávání.
AI ve školách: potenciál zatím využíváme jen částečně
Data TALIS 2024 ukazují, že učitelé v Evropě používají AI méně často než je mezinárodní průměr. Zatímco v celkovém průměru TALIS uvedlo využití AI v uplynulém roce 41 % učitelů, v evropských vzdělávacích systémech (včetně Izraele a Turecka) je to pouze 34 %. Navíc se ukazuje, že způsob využití AI je v Evropě méně rozmanitý. Učitelé AI nejčastěji využívají ke shrnování a osvojování nových témat a přípravě výukových plánů a aktivit.
Naopak pokročilejší využití, například pro hodnocení žákovské práce, personalizaci učení nebo podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zůstává spíše výjimkou. To naznačuje, že problémem není pouze dostupnost technologií, ale především potřeba cílené podpory učitelů v pedagogicky smysluplném využívání AI.
Vnímání přínosů a rizik: důležitá je informovanost
Zajímavým zjištěním je, že evropští učitelé vnímají přínosy AI pro vzdělávání méně pozitivně než jejich kolegové v jiných částech světa. Pouze přibližně 46 % učitelů v Evropě souhlasí s tím, že AI má pro vzdělávání přínos, zatímco celosvětový průměr TALIS dosahuje téměř 57 %. Současně však platí, že vnímání rizik AI (např. plagiátorství, ochrana dat, nevhodná doporučení) je v Evropě srovnatelné s globálním průměrem. V systémech s nízkým využíváním AI je nicméně často nižší i povědomí o jejích rizicích, což může signalizovat nedostatek informací spíše než absenci problémů.
To znovu podtrhuje potřebu systematického vzdělávání učitelů i tvůrců politik v oblasti digitální gramotnosti a etického využívání AI. Evropské školy mají podle TALIS 2024 relativně dobře zvládnuté základní digitální praxe, jako je prezentace učiva pomocí digitálních nástrojů, správa výuky a administrativy či poskytování zpětné vazby žákům. Naopak pokročilejší digitální postupy, například podpora seberegulovaného učení, spolupráce žáků nebo řešení komplexních úloh pomocí digitálních nástrojů, jsou využívány méně často než v průměru TALIS.
Role European Schoolnet
European Schoolnet hraje klíčovou roli v převádění zjištění z výzkumů, jako je TALIS 2024, do konkrétní vzdělávací praxe. Prostřednictvím své sítě ministerstev školství, evropských projektů a komunit učitelů podporuje profesní rozvoj v oblasti digitálních kompetencí a smysluplného využívání umělé inteligence ve výuce. Dlouhodobě se zaměřuje na propojování výzkumných poznatků s reálnými potřebami škol a učitelů napříč Evropou.
Zvláštní důraz klade European Schoolnet na sdílení ověřených příkladů dobré praxe, rozvoj pedagogických scénářů a podporu tvorby vzdělávacích politik založených na datech. Tím pomáhá školám i tvůrcům vzdělávací politiky reagovat na rychlé technologické změny způsobem, který posiluje kvalitu výuky, rovnost ve vzdělávání a důvěru učitelů v digitální inovace.
